Vysoce citlivý interiér
Teď bych se ráda věnovala prvkům a situacím v interiéru, které mohou vytvářet diskomfort pro vysoce citlivé. Nejedná se o univerzální pravdy nebo návod na každý interiér, každý člověk má vlastní vkus a potřeby.
V obchodech, na ulici, ve veřejné dopravě je velké množství podnětů, které si, jako vysoce citlivý člověk, nosím domů. Většina informací bliká, mění barvy a tvary, hraje hudbu nebo jde o výrazné mluvené nebo psané slovo. A proto je domov místem, kde je potřeba myšlenky třídit, vyhazovat nepotřebné a načerpat sílu na další výpravu.
Barvy, materiály, světlo a zvuk a vůně. Zrak, hmat, sluch a čich. Čtyři smysly, které je dobré si opečovat.
1. Barvy
O působení barev na psychiku je napsáno hodně. I tak mám někdy pocit, že se buď zbytečně obklopujeme agresivními barvami, bydlíme v totální džungli vzorů nebo máme tendenci sáhnout po "neutrální" - bílé. I ta může být ale velmi zrádná. Není totiž bílá jako bílá.
"Chladná" bílá září a na citlivé oči doslova útočí - odráží světlo v nepříjemné intenzitě. V kombinaci se studeným světlem z žárovky vám z domova vytvoří mrazák.
Osobně volím lomenou, teplou bílou - vypadá jako bílá, ale ve srovnání s čistou bílou je výrazně teplejší a zemitější. V interiéru nepoznáte, že to není stoprocentně bílá, ale pocitově to cítíte. Světlo, které odráží je "kulaté".
Zemité, tmavé barvy přináší do interiéru klid. Neodráží tolik světlo a tak je přirozeně dáváme tam, kde je dostatek denního světla. Dobrou službu ale udělají i v místě, kde je potřeba klidu. V ložnici, v dětském pokoji kolem postele. Přirozeně nás nutí se zastavit a proto bych se jich nebála ani v obývacím pokoji nebo jídelně.
Světlé barvy prostor "nadnáší". Proto máme tendence volit světlé kusy nábytku do prostor s tmavou podlahou a naopak. Ale pozor, speciálně citlivější povahy mají tendenci se na světlé podlaze cítit v nebezpečí, respektive nemáme kontakt s podložkou. Máme pocit, že se musíme propadnout prostorem. Je pro nás chladný a neuchopitelný a neradi se po něm procházíme. A tak hledáme pevný bod - například koberec, který nám vytvoří ostrov.
2. Světlo
S barvou úzce souvisí i světlo. Jeho teplota ovlivňuje jeho barvu. Teplejší bude více žlutá/hnědá a studenější je víc modrá/zelená. Určitě je dobré si rozmyslet jakou atmosféru potřebujeme vytvořit. Předpokládám, že doma budeme volit spíš teplejší osvětlení. V kanceláři nebo ordinaci klidně chladnější (i když já si myslím, že kdyby byla u zubaře teplá zářivka, bylo by ni tam mnohem líp).
Pozor bych dala hlavně na světla v klidových zónách - ložnice, dětský pokoj. U dětí je obzvlášť snadné je světlem stimulovat a tak jim uměle řídit den. Pokud chceme aby dítě vnímalo denní rytmus a k večeru přirozeně "vadlo" můžeme pořídit světlo, které během dne mění svou teplotu a barvu světla.
Obecně lze říci, že je dobré nechat oči odpočívat, vyhnout se vysoké intenzitě světel a spíš si hrát s atmosférou. Pohlídat si, kde je světlo skutečně potřeba, jako třeba u pracovního stolu nebo v kuchyni. Ale tam, kde je místo pro odpočinek, trávení společného času není potřeba mít zdroj v intenzitě plného denního světla.
3. Materiály
Plast, sklo, kov. Materiály, které zažívaly boom ještě pár let zpátky. Upřímně, já se vždycky cítila spíš jako v márnici, než doma.
Naštěstí v současné době vládně trend přírodních materiálů. Dřevo, kámen, keramika, hrubý textil jako len, organická bavlna, ručně tkané koberce. Ke slovu se dostávají řemesla. To vše je, pro většinu citlivých, mnohem příjemnější než nerezová kuchyň. Věci jsou teplé a příjemné na omak.
Těmto materiálům říkám "původní". Snažím se tím pojmenovat mou potřebu kořenů a opravdovosti, kterou se já osobně potřebuji obklopovat. Mám pocit většího klidu a harmonie. Zároveň materiál žije, projevuje se, není inertní a mám tak větší pocit života a ne sterility.
Pokud je to možné, vyplatí se do nich investovat i z hlediska udržitelnosti. Například len má několikanásobně nižší spotřebu vody při pěstování a dalším zpracování než klasická bavlna (bio bavlna je jiný případ).
4. Zvuk
Zdá se to jako téma spíš do hudební zkušebny, než do bytu, ale špatná akustika umí pěkně znepříjemnit život.
Většinou není potřeba místnosti odhlučňovat, protože běžná řeč se v zabydleném prostoru ztratí, ale může se stát, že máte rušné sousedy, vy posloucháte nahlas metal nebo prostě bydlíte v paneláku a stěny nepříjemně "zvoní".
Často je řešení velmi jednoduché - přidat do prostoru vhodný textil. Hutnější závěsy, přehoz, polštářky, kusový koberec. Velkou službu udělá i otevřená šatní skříň. Případně je možné na problematickou zeď pořídit akustické panely nebo rovnou celou stěnu. Panely jsou variabilní a velkém množství barev, ale pozor, aby správně plnily funkci, musí být poměrně silné - 8 -10 cm je minimum. Je ale možné je udělat na míru třeba čalouníkem (mnou) a pak v prostoru mají nejen praktickou, ale i estetickou funkci. Mohou nahradit obrazy nebo výmalbu.
Pokud máte nějaké poznámky nebo dotazy, napište mi, budu ráda za sdílení vašich zkušeností.
Díky a miloju. Marta